Buď máš výsledky nebo výmluvy

Tuto větu nám vždycky říkali v mé druhé práci a je to pravda. Do dnes se toho držím.

S nástupem do školy jsem musela začít tvrdě pracovat. Protože kromě pohodové konverzace, praktických a lexikálních cvičení, máme například fonetiku a fonologii, reálie a úvod do studia románských jazyků a tam už teda musíme zabrat víc. Hlavně ve fonetice a fonologii, kterou jsem do teď nepochopila. Ale o tom později...

Všimla jsem si jedné zajímavé věci, kterou jsem nezachytila jen já, ale i můj bratránek a poté jsem se rozhodla, že vám rozhodně musím napsat článek na toto téma.

Před začátkem studia jsem jen chodila do práce, vracela jsem se domů asi ve čtyři odpoledne, ale nějak uměle jsem si navozovala únavu. Chci tím říct, že jsem si ji nalhávala. Po příchodu z práce jsem byla automaticky unavená a neměla jsem chuť nic dělat. Takže nakonec jsem všechno doháněla o víkendu. Jenže postupem času se ukázalo, že to byla jen moje výmluva.

Protože, jak už jsem zmínila, po nástupu do školy jsem musela začít makat i ve všední dny po práci. A na to už jsem najednou unavená nebyla. Proč? Protože jsem si zvykla něco dělat a moc dobře jsem věděla, že to dělat musím. Takže už jsem se na nic nevymlouvala, a najednou jsem si začala všímat toho, že mám strašně moc času. Jak na školu, tak na projekt. To se toho najednou stíhá, když se člověk nevymlouvá. 😊 Navíc můj obor je super v tom, že máme učivo pěkně rozložené tak, aby se všechno stíhalo bez stresu a v pohodě se došlo až k lednovým zkouškám.

Z NIČEHO NIC JSEM ZAČALA MÍT VÝSLEDKY. Vzniklo hodně nových věcí ve skupině Španělština pro samouky, ponořila jsem se do fonetiky a fonologie, zlepšila se mi španělština, dokonce už nejsem tak líná 😄 a má to na mě hodně pozitivní vliv.

Můj bratránek mi napsal: "Ta časová vytíženost mi snad i vyhovuje." Přesně tak! Protože jste nuceni neustále něco dělat, výmluvy jdou stranou a najednou máte výsledky. Je zajímavé, že to tak funguje, ale je to tak.  😊

Když se nad tím tak zamyslíte, tak všichni máme čas. Ale musíme si správně rozložit úkoly. A s tím souvisí prokrastinace. Což si myslím, že je problém každého z nás. Aspoň jednou za čas.

Příklad:

Je sobota. A dnes musím stihnout naučit se dvě témata do fonetiky a fonologie (která mě stresuje 😀 ), udělat úkol z lexikálních a praktických cvičení, z konverzace a gramatiky, a taky ještě umýt nádobí. Určitě znáte pocit, když tu nejvíc nepříjemnou činnost odkládáte až nakonec. Co začít právě tím? Bylo by mnohem příjemnější prvně zvládnout fonetiku a fonologii, a potom moct myslet na příjemnější věci. Do oběda ještě stihnout například konverzaci a gramatiku. Dát si chvíli oddech a po obědě pomoct s nádobím, zajít si ven a poté se pustit do praktických a lexikálních cvičení, což nezabere tolik času a člověk má klidnou sobotu.

Jenže v mém případě se to najednou celé nějak zvrtlo: vstávám celkem pozdě, protože v pátek urgentně musím něco řešit na Facebooku (toto myslím taky všichni znáte 😄 ) a chodím spát tak o půl jedné v noci. Samozřejmě v tu sobotu už se nic nestíhá, člověk může rovnou obědvat a pak všechno dohání. Začínám se za to stydět a vidím, že hodně rychle musím přehodnotit moje víkendy. 😀 No jo, jenže potom se to začne kupit. Tento týden jsem studium fonetiky a fonologie (z důvodu prokrastinace) odsunula na neděli, z neděle na pondělí a v pondělí po práci jsem si k tomu sedla a následně se mnou začal třást velký stres. Přede mnou bylo sedm lekcí, které jsem se měla naučit do čtvrtka. Měla jsem oči jako tenisáky, jak se říká, a absolutně jsem neměla myšlenky na spaní. Takže jsem celou noc zůstala vzhůru a učila se fonetiku a fonologii. Stihla jsem nastudovat čtyři lekce a půl, za což jsem byla moc ráda, ale mělo to děsné následky. Do práce jsem v úterý vyrazila asi o půl šesté ráno, a když se v noci nespí, tak ten den opravdu stojí za to. Neustále se mi zavíraly oči, vůbec jsem se nesoustředila a nejhorší je to, že člověk to zavírání očí nemůže nijak ovlivnit. Dobré je, když je co dělat, když například musíte někam jít, projít se po kanceláři, ale sedět celý den za počítačem a usínat, je hrozné. Navíc tělo nefunguje dobře. Pořád po mně běhala zima, takže se všichni divili, proč jsem na sobě měla bundu. Někdy jsem ani nevěděla, kam jdu, a jak to tělo bylo unavené a jaksi připravené spát, tak jsem ani neměla hlad. Prostě tělu to dá hodně zabrat. Toto vám píšu proto, abyste si ze mě hlavně nebrali příklad a nedělali to. Litovali byste toho. No, ale to není všechno. Neměla jsem ještě doučené další lekce, takže jsem moc dobře věděla, co bude následovat po příchodu domů a bylo mi z toho fyzicky špatně. 

Po celé noci a pondělním odpoledni jsem ten předmět nechtěla už ani vidět. Když říkám, že mi z toho bylo fyzicky špatně, tak se mi narovinu chtělo reálně zvracet. Jednak z toho nevyspání a taky jsem už k tomu měla odpor. Ale přežila jsem to, naučila se to, a v klidu napsala úkol. Ten maraton už skončil. 😎 Tu úlevu si neumíte ani představit. Protože jsem si v tom všem začala říkat - zapomněla jsem na pondělní příspěvek ve skupině, zapomněla jsem na skupinu, ale hlavně, zapomněla jsem žíííít!!! 😱😳😳Teď (kromě práce) chci už jen odpočívat. A když jsem to potřebovala nejvíc, přišlo krásné osvěžení - Živé vysílání přímo z Mexika. Paní Eva Kubátová z Mexikopedie nám vyprávěla o mexických Vánocích, ale hlavně z ní zářila radost, energie a rozdávala úsměvy na všechny strany. 😍😍To bylo přesně to, co jsem potřebovala.

Ptáte se, proč jsem z fonetiky a fonologie tak vystresovaná? Protože ji moc nechápu a je to na mě hrozně složité, jelikož něco takového vidím poprvé v životě. Navíc jsem věděla, že máme dnes psát z orientační test. Ne, nebojím se pana učitele, co si o mně bude myslet, když to nedám. Ale bojím se sama sebe. Jak to budu řešit, když to pořád nechápu a v lednu máme zkoušku? Jak se to naučím, když mi to vůbec nic neříká? Je to španělština, chci mít co nejlepší výsledky, jenže jak? Ale přátelé, já jsem ten test zvládla. 😊 Hodně mě to nakoplo, ale stejně ten předmět už dlouho nechci vidět. 😀 Z nevyspání mě vždycky zachrání čtvrtky, protože máme školu a můžu spát asi do půl deváté, což je dost hodin na odpočinek. 😊

A kde, že to všechno začalo? U sobotního odkládání studia. Tak tady to vidíte. Za všechno to peklo tento týden může prokrastinace.

Takže neprokrastinujte a spěte! 😊 

Vaše Marie